Jdi na obsah Jdi na menu
 

Vsetín - Valmez 7:2 , so 22.11.2014

Ano- i domácí zápas může být výjezd. Ne snad pro všechny, ale pro pár vyvolených určitě. Před tímto hokejem totiž pořádáme menší soustředění kdesi na konci světa a to u příležitosti narození nového radikála (snad bude ještě lepší než jeho otec :-) V pátek večer se tedy sjíždíme na místo určení a pijeme a pijeme a pijeme a pak dokonce i chlastáme. Máme k dispozici jednoho řidiče a druhého losujeme v průběhu večera, takže sobotní přesun na hokej je zajištěn. Vše jde podle plánu, snad jen poměřování přirození přítomných ovcomrdů by se dalo označit za jakousi improvizaci. Výsledky byly zmanipulované, takže je ani neuvádím. Postupem času odpadávají další a další jedinci, drží se už jen hrstka z nás- mezi nimi i jeden z řidičů, takže respekt že to nakonec odřídil. V sobotu ráno vstáváme a pokračujeme v konzumaci piva a gořalky, panují již menší obavy z blížícího se hokejového utkání, tak raději jedeme o něco dřív, bereme pár lahví alkoholu a míříme na základnu. Zde je nás asi dvacet, kdo má skluza, dohání promile, my máme nahráno tak se nikam neženeme. V rozumném čase vyrážíme na lapač, již cestou mocně skandujeme a dáváme si za cíl vydržet alespoň první třetinu. Na hokeji jsme od první minuty, jdeme vedle kotle a hned to rozjíždíme ve velkém stylu. Maličký hned vymyslel ruce nahoru a že se bude tleskat- ovšem tleskat když vám někdo mezi ruce strčí pracku s plným kelímkem piva to nemůže dopadnout dobře. Dotyčný je poprvé pokřtěn pivem a bunda jde dolů. Fandíme velmi dobře, na derby dorazilo i dost lidí, kteří se snaží skandovat a my jim jdeme opravdu příkladem. Takový festival od první třetiny jsem na domácím mači dlouho nezažil. Bavíme se dál a první třetina se zdá býti nekonečná. Hokej taky dobrý, z Bobrova dorazilo řekněme třeba 50 fandících, ale téměř si neškrtli a ještě se vraceli nekompletní. Druhá třetina se nese v podobném duchu, postupně se k naší stále slavící skupince přidávají další a hlavně mladá krev naše seskupení okysličuje více než dobře. Král Breptoslav už ani tak moc nemluví, jak rozlévá pivo. Dle mého odhadu si ten večer koupil 12piv a vypil tak tři. Někteří jedinci jsou v zápalu oslav vyhazování do vzduchu a ne všichni mají to štěstí, že jsou vždy zachyceni, takže sem tam někdo končí na zemi. O vyložené smůle by mohl pohovořit pan B., kterému jsou při pobytu nad našimi hlavami vyzuty boty. Za hromadného skandování "radši bosý než od bati" ovšem tento nešťastník inkasuje další dávku piva a to přímo do své zuté tenisky(čí to bylo pivo netřeba dodávat) Polití jsme tak nějak všichni, já dokonce svařákem, ale komu by to vadilo, když je nám tak dobře. O přestávce se někteří kluci vydávají na lov a nevracejí se rozhodně s prázdnou. Ukořistění vlajky soupeře je vždy počinem chvályhodným, tudíž HURÁ! Tato naše nová zástava je "správně" vyvěšena v kotli, ale je natolik ošklivá, že je téměř vzápětí roztrhána na hadry. To už ovšem nastává opravdové Mongolsko. K vidění je i modní přehlídka, kdy jdeme nejprve do půl těla, poté ti nápaditější z nás jdou do půl těla od spodu a ti s hezkým spodním prádlem dokonce jen do trenek. Vzduchem nelétají jen piva, ale už i samotní lidé. Sem tam vypadne někomu sklíčko z brýlí, sem tam někdo vytírá podlahu tričkem. Popadáme se za břicha, když vidíme jednoho nešťastníka lovit svoji optiku z kelímku s pivem, opodál se z našich těl utváří hromada jak na ragby a začíná mela jež nemá obdoby. Malinko střízlivím a začínám mít už i strach o zdraví některých z nás, ale co vím tak všichni přežili a vážný úraz se nestal. Snad jen jedna bolístka na duši krále Breptoslava, kterého když jsem viděl jak si nese z bufetu další pivo, tak jsem ho se slovy, že se nás už napoléval dost zastavil a pivo jsem mu rovnou vylil na schody(stejně by tam nakonec skončilo). Dobojováno jest, po hokeji se většina z nás jde konečně vyspat tak se asi neudálo už nic podstatného. Příjemným zjištěním pro mne je, že když chceme, umíme se sejít i na domácím zápase v kotli- ten potenciál tam zkrátka je- takže bych se nebál si to na nějaký atraktivnější zápas zopakovat a zase si to užít.

normál