Jdi na obsah Jdi na menu
 

Jak funguje česká populární hudba a její aktéři

14. 7. 2015

Jak funguje česká populární hudba a její aktéři

 

 

V posledních desetiletích se v Čerké republice objevilo a také zaniklo několik komerčních rádiových stanic. V menší míře se toto děje i u televizních společností, ale trojice hlavních „celoplošek“ zůstává neměnná. My jsme navštívili hlavního manažera agentury ART BOOM (společnost zaštiťuje většinu hudebních kapel) Rostislava Kratochvíla a ve vyhrazeném čase jsme diskutovali na téma česká pop music.

 

 

 

 

 

Pane manažere, existuje ještě přirozený vývoj hudebních skupin, které např. vznikly v rodném městě v garáži a postupem času si vybojovala přízeň posluchačů a tím pádem i kousek popularity?

 

Takových skupin je nesporně po naší republice hodně a jsou dokonce i hudebně hodnotné. To znamená, že zpěvák umí zpívat a muzikanti ovládají své nástroje. Postupem času, pokud jde o mladou kapelu, si příznivce získá ale to stačí tak na menší klubovou scénu. Bez agentury se tyto kapely nikdy neprosadí.

 

Proč, když budou hrát kvalitní a hezkou hudbu, tak přeci není problém oslovit větší množství fanoušků.

 

O tom to je. Masy posluchačů potřebují velice jednoduchou hudbu – nic složitého, s přihlouplými texty a nějakým tím zpěváčkem, který dá té skupině tvář a to právě my zajišťujeme. Rádi bychom pomáhali na výsluní kvalitní muzice, ale v ČR není o ní zájem – respektive je, ale né v takové míře jak si představují inzerenti v komerčních rádiích. Nám jako agentuře nezbývá nic jiného než sestavit tzv. manažerskou kapelu – nejlépe chlapeckou, protože cílová skupina jsou dívky od 11 let. No a tak například vznikla skupina Kryštof. Někdy před rokem 1999 jsme vypsali konkurz na chlapeckou kapelu – texty a hudba byla již vymyšlená a my hledali vhodné tváře. Přihlásili se nám chlapci z Havířova a my z nich postavili kapelu Kryštof.

 

Zdá se konkurz na Kryštofy byl dobrý tah.

 

To ano, chytlo se hodně lidí, ale z počátku to tak nevypadalo. Krajčo je hodně slabý zpěvák a ještě slabší herec a tak prosazení jeho „zpěvu“ trvalo daleko déle než u někoho jiného. Myslím že tu kapelku začali rádia hrát až tak čtyři roky po konkurzu, kterým jsme vlastně Kryštof založili. Víte čím více to lidem pouštíte, tak si i na ten největší brak zvyknou a budou ochotni kupovat CD nosiče a platit vstupenky na koncerty, u Kryštofa to dělá tuším 65,-Kč.

 

A další hudební tělesa?

 

Je to vše v podstatě stejné. Dělo se tak i u Divokého Billa, Kluse, Bendeho, Mandrage a dalších, kteří kalí hudební scénu v ČR. Vyhnout se tomu nedá, pokud komerční rádia budou chtít tento materiál a dívky to budou nadále hltat. Samotnou kapitolou jsou takové ty komunistické zombie Elán, Vondráčková, Olypic, nebo tem Michal David. To už je opravdu za hranicí vkusu a lidé to snad poslouchají z nostalgie. Kdo si rád připomíná tu dobu?

 

Proč vlastně ty „hudebníky“ jako agentura zastřešujete, když váš postoj k takovému druhu umění je negativní.

 

Tak za prvé je to naše forma podnikání a živit se nějak musíme. Samozřejmě jsme agenturu zakládali úplně s jinými úmysly, ale národ ukázal, že je hudebně nevzdělán, tak jsme museli spadnout do tohoto hudebního dna. Navíc jako agentura máme z děl těchto sólistů či kapel 90% přijmu. Takže většina z nich pokud není na úřadu práce musí chodit do zaměstnání.

 

Na jak dlouho s vámi kapely sepisují smlouvy o spolupráci?

 

Všechny tyto tělesa a i sólisté se nám musí upsat po celou svou dobu aktivního učinkování. Nyní se nám ze smlouvy chtěl vyvázat Klus, ale na to nemá právní nárok. Zakázali jsme mu vystupovat a vůbec být nějak „umělecky“ aktivní. Médiím řekl že si dává roční pauzu, ale ve skutečnosti je v zaměstnání někde ve sklárnách.

 

Byl jediný odvážný?

 

Ještě to zkoušeli ti Kabáti. Víte, když dostane jednotlivec z kapely za vystoupení 2500,- Kč a zjistí že cca 7000,- si nechá agentura, tak začne zuřit. Ale ti lidé si neuvědomují, že my musíme zaplatit klaku, ať je alespoň nějaká atmosféra. Např. koncert Kabátů nyní neprodáte za víc jak 17 000,-Kč, takže odměna pro ně adekvátní. Všimli jste si také že Kabáti delší dobu nic nevydali, proč asi? Nyní jsme jim povolili udělat nové CD, ale je o něj absolutní nezájem. Lidé už nejsou na tento pop rock ochotni kupovat ani vstupenky, které stojí lidových 45,-Kč.

 

Teda závěrem, proč jsou lidé ochotní poslouchat tak nekvalitní věci, které nám rádia nabízí?

 

Je zajímavé, ale toto je fenomén jen naší republiky. Každý národ má zhruba 80% průměrných lidí, kteří žijí konzumem a obecně přijímají to co jim média naservírují. Viz. prodej plátku Blesk, sledovanost TV NOVA, nebo volební výsledky. A tak se to dá aplikovat i na tu muziku. Hloupý poslouchá hloupou hudbu.


 

Za rozhovor děkuje Jindřich Rejžek

rejzek@mediagroup.com

 

 

 

com